Dnes jsme se jiz naposledy (fnuk) presouvali autobusem. Bylo to do Vientianu, hlavniho mesta Laosu. Jizdenky na autobus v 10:00 jsme si zarezervovali vecer predem pres jednu z agentur, nabizejici listky na hlavni ulici - nasli jsme tu nejlevnejsi za 50,000 kipu a myslime si, ze nas to vyslo levneji, nez jet tuktukem na vzdalene autbusove nadrazi a tam shanet listky, i kdyz je tam mozna vubec neprodavaji.
Ctyrhodinova cesta ubehla rychle, v pulce byla jako vzdy klasicka pauza na obed, ale my si nic nedali, protoze jsme si chteli neco dat az v hlavnim meste.
Po dlouhe ceste do naseho hostelu jsme s hruzou zjistili, ze i kdyz jsme vcera vecer rezervovali na Agode (pry jsou tam lepsi ceny pro Asii, nez na hostelworldu) postele v 8luzaku za 3$, coz je takova obycejna laoska cena, za kterou jsme normalne spali, stoji nas toto ubytovani 4 a pul dolaru za noc za jednoho a ze nam tedy zbyva presne 36,000 kipu, coz je asitak na nas obed. No, co se dalo delat, vydali jsme se hledat podnik, kde se za tuto cenu najime. I kdyz my mame rozpocet na jedno jidlo 42,000 kipu, takze to zas takovy rozdil nebyl.
Nasli jsme malickou restauraci, kde prodavali smazenou ryzi presne za 18,000 a poradne se nadlabli.
Pak nam dost dlouhou chvili zabralo hledani smenarny, dokonce jsme po ceste objevili stupu That dam, ktera se nachazi uprostred kruhoveho objezdu.
Bombicky samy o sobe nevybuchuji, vetsinou nevybouchne ani kdyz na ni clovek slapne, ale stane se tak ve chvili, kdy do ni nic netusici zemedelec zaryje motyku, kdyz se zahreje dusledkem vareni vecere, nebo nejhure, kdyz ji najdou deti a hraji si s ni, protoze je to krasna kulicka. Deti tvori 40% celkovych obeti.
Take je tam ukazano, co laosti lode z bomb vyrabi a take dusledne upozorneni, abychom nic z toho nekupovali, nebot vesnicane pak hledaji bomby umyslne, cimz ohrozuji nejen sebe, ale i sve blizke, ktere tato vidina "lehce vydelanych penez" laka. Nastesti se centrum snazi o osvetu obzvlast ve vesnicich a take o postupne odstraneni vsech bomb z Laosu.
 |
| Meli jsme jet VIP busem, ale vzhledem k tomu, ze stal mene, nez autobusy obycejne, nedelali jsme si nadeje. Nakonec jsme ale necestovali timto, ale malym minivanem, kam se mi nevesly nohy a bolela me z toho zada, ale dalo se to vydrzet. |
Po dlouhe ceste do naseho hostelu jsme s hruzou zjistili, ze i kdyz jsme vcera vecer rezervovali na Agode (pry jsou tam lepsi ceny pro Asii, nez na hostelworldu) postele v 8luzaku za 3$, coz je takova obycejna laoska cena, za kterou jsme normalne spali, stoji nas toto ubytovani 4 a pul dolaru za noc za jednoho a ze nam tedy zbyva presne 36,000 kipu, coz je asitak na nas obed. No, co se dalo delat, vydali jsme se hledat podnik, kde se za tuto cenu najime. I kdyz my mame rozpocet na jedno jidlo 42,000 kipu, takze to zas takovy rozdil nebyl.
Nasli jsme malickou restauraci, kde prodavali smazenou ryzi presne za 18,000 a poradne se nadlabli.
Pak nam dost dlouhou chvili zabralo hledani smenarny, dokonce jsme po ceste objevili stupu That dam, ktera se nachazi uprostred kruhoveho objezdu.
Pak uz jsme s vymenenymi penezi vyrazili do centra. A tam jsme je nasli! Ananasove susenky ve tvaru kyticek, co jsme dostali cestou k prvni zipline na Gibbon experience a mohli jsme se po nich utlouci! A staly jen 5,000 kipu. Byly naprosto vynikajici!!!
 |
| Uzasne lahodne, vyborne, proste jedna basen |
Okamzite jsme je zakoupili a spechali do navstevnickeho centra COPE zamereneho na nevybuchlou munici v Laosu.
Laos byl totiz nejvice bombardovanou zemi na obyvatele na celem svete (behem Vietnamske valky) a zhruba 30% munice nevybuchlo a stale pacha velke skody civilistum, jako nic netusici zemedelci, maminky, co vari pro rodinu a nejhur detem, ktere si s malickymi kulatymi bombickami hraji.
Bomby, ktere hazeli Americane na Laos se totiz ve vzduchu otevrely a vypustily stovky malych bombicek, velke asi jako jablka, ktere, kdyz dopadnou, ponici vse ve vzdalenosti nekolika fotbalovych hrist. Bomby na Laos dopadaly bez prestani po dobu 9 let, kazdych 8 minut, celych 24 hodin. Coz znamena v prepoctu 240 milionu bombicek hozenych na Laos. Kvuli bombam schozenym na Laos zemrelo zhruba 50,000 lidi a z toho 20,000 bylo zraneno nebo zabito nevybuchlou bombickou.
 |
| Takhle to vypada, kdyz se otevre bomba |
V muzeu je i ukazano, jak pomahaji zmrzacenym obetem nevybuchle munice, vratit se pomoci rehabilitaci a protez zpet do bezneho zivota.
 |
| Puvodni vlastnorucne vyrobene protezy |
Vystava na nas opravdu zapusobila a bylo nam lito, kdyz v 18:00 zavreli a my museli odejit.
Nase dalsi cesta vedla na nocni trh, kde jsme ale bohuzel nesehnali nic pro nase hladove zaludky (tedy pokud bychom nechteli zvykat tricka za 10,000 kipu, ktera by se nam do jidelniho rozpoctu hrave vesla).
Nakonec jsme po chvili hledani objevili misto, kam zrejme chodi mistni, nikdo nemluvil anglicky a my si objednali nejdrive jakesi smazene knedlicky, co vypadly jako jatrove do polevky a take tak chutnaly (asi?) a pak cosi, co mely zeny u vedlejsiho stolu. To mi moc nechutnalo, ale Jirka, ktery tady dostal z toho neustaleho deste (dnes prselo cele dopoledne a prestalo to az v pozdnim odpoledni) rymu, zas tak necitil chut a cele to zblajzl. Jeste, ze ho mam.
Ted z nasich posteli (oba mame vrchni dil palandy) pozorujeme kocku, ktera se upenlive snazi dostat dovnitr a tesime se na zitrejsi snidani.
 |
| Lecime rymu mistnim palivym jidlem |
Tak se mejte krasne.
Komentáře
Okomentovat