Horska draha

Urcite si rikate, ze jsme dneska byli asi na nejake skvele atrakci. A to si piste, ze byli. Jmenovalo se to minibus do Nong Khiawu. Cesta mela zacit na jiznim autobusovem nadrazi Naluang, ale kdyz jsme po 40 minutach rychle chuze s batohy slyseli vetu: Odsud autobusy do Nong Khiawu nejezdi, zhoupnul se nam zaludek poprve. Nastesti se ukazalo, ze jezdi hned z protejsiho nadrazi a my mohli vyrazit za dobrodruzsvim. Autobus mel jet v 9:00, nicmene vyrazil az v 9:30. Stal ale stejne jako v pruvodci a to 55,000 kipu/osoba.
Nas minibus i s nasimi batohy na strese
A pak zacala ta zabava. Nas rodinny kamarad Milan vypravel historku z Laosu, ktera obsahovala Laosany, zvraceci pytliky a autobus. Rada jsem se ji zasmala, ale kdybych tusila, co me ceka, kupovala bych radeji Kinedryl.
Asi nikdy v zivote jsem nezazila cestu po silnici, ktera ma tolik der a kde bych kazdy druhy metr nadskakovala tak, ze jsem si malem davala hlavou o strechu auta. S Jirkou jsme si mysleli na to, ze bychom mohli ony 4 (nakonec se to nastesti ukazalo jako 3) hodiny prospat, avsak oko jsme nezamourili ani na chvilicku. Cist jsme si take nemohli, tak jsme poslouchali audioknihu Harryho Pottera. Cinan vedle nas porad zoufale koukal do telefonu a my si rikali, jestli mu nahodou nebude spatne. Po chili se ukazalo, ze s ocima prispedlenyma na obrazovku sleduje, kde jsme a kdy uz tahle projizdka na horske draze konecne skonci.
Nakonec jsme cestu nejak doklepali (v jednu chvili se ozvala pod autem obri rana a nas vsech 9, co tam sedelo, se zacalo ustrasene ohlizet po nejblizsim nouzovem vychodu) a dorazili do Nong Khiawu. Zde jsme ubytovani v Dellilah's za 35,000 kipu na noc ve sdilene loznici. Je to nejlevnejsi ubytovani zde, coz je docela prekvapive, nebot ubytovani vsude jinde, vcetne hlavniho mesta, se nam podarilo sehnat znacne levneji a to vcetne snidane (zde zadna neni).
Zaroven je v dolnim patre kavarna plna evropskych dobrot a sidlo ekoturisticke agentury Tiger Trails. Zitra jsme planovali  jit na vyhlidku, ze ktere je videt 360° stupnu po krajine, ale zaujala nas nabidka treku za 100 vodopady, tak jsme premysleli, ze na ni pujdeme, ale cena (jeste se slevou pro ubytovane) byla 260,000 kipu za osobu a den, coz je na nas studenty hodne. Tak jsme s diky odmitli a vydali se na pruzkum teto male vesnicky. A hned prvni obchudek (a jako vsude, jeden z mala otevrenych pres dobu obeda, sehnat mangovy shake k obedu byl temer nadlidsky ukol), na ktery jsme narazili, byla spolecnost, ktera take nabizi tuto turu (vetsinou vsechny organizace v jednom mestecku nabizi ty same tury), jenze uz mela prihlasenych 5 lidi a diky tomu byla nase cena pouhych 170,000 kipu za jednoho! Ani jsme se nemuseli moc dlouho rozmyslet a turu jsme si rezervovali! To je dulezity tip pro cestovatele do Laosu - pokud chcete absolvovat nejaky vylet organizovany agenturou (tady se bohuzel na jine, nez organizovane agenturami nedostanete, kvuli nevybuchle munici v okoli, ktere znemoznuji turismus jednotlivcu), zkuste se poptat u konkurence, treba budete mit stesti a narazite na lepsi ceny!
Protoze jsme se na vyhlidku chteli opravdu podivat, vyrazili jsme na ni jiz dnes. Vystup zacina asi 500 metru za mostem, po leve strane, kde od vas vyberou 20,000 kipu za vstup a popreji vam hodne stesti. Chteli jsme vyjit na vyhlidku tak, abychom videli zapad slunce, ale nakonec jsme od tohoto napadu prave kvuli nevybuchle munici mimo vyznacene stezky opustili. Jenze ve finale se cesta ukazala krasne znacena, neslo z ni odbocit a clovek by urcite stihl sejit pred uplnou tmou, takze jsme se bali uplne zbytecne a kdybychom si mohli vybrat znovu, jdeme se tam podivat na zapad slunce!
Tentokrat uz jsem se zvladla vhodne obleci
Jinak cesta byla takova typicky ala Kralovi - vysli jsme asi kolem 3, coz se ukazalo jako spatny napad, nebot jeste stale bylo hrozne vedro a po prvnich schodech jsme byli zpoceni jak mysi. Take jsme nemeli zas tak moc vody, nicmene jsme nakonec onu zhruba hodinovou prochazku do kopce prezili a byli jsme odmeneni nadhernymi vyhledy na okoli.
Cesta nahoru nam trvala zhruba hodinu, ale podle nas se to da stihnout i za 45 minut, kdyz nevyrazite jako my za nejvetsiho horka, ale treba v 5. Cesta dolu trva tak pul hodinky az 45 minut, podle toho, jestli se zaseknete na stromovych houpackach uplne dole, stejne jako my. 
Celkem je tam asi 5 houpacek, na kterych si clovek muze odpocinout
Pak uz jsme si dali jen chlazenou Mirindu, na kterou jsme se cely vystup tesili, jenomze to byla jenom sladka voda, ktera nebyla ani studena ani s bublinkami, coz nas dost zklamalo. 
Pak uz veca v Phousong restaurantu, kazdy za 15,000 kipu a moje byla ta nejlepsi smazena ryze, kterou jsem kdy jedla. Nabizeli i zabi polevku, ale na tu si ani jeden z nas netroufl. Pro muminku pridavam fotku dnesni bezzabi vecere.
Jirka si dal nudlovou polevku
Taky ho musim za dnesek pochvalit, protoze na me byl na vystupu hrozne hodny a hodne me podporoval! Dik! 
Tak to bylo dnesni nahoru a dolu. Snad se vam blog libi! Mejte se krasne!
Dalsi fotky z dneska jsou tady:
https://www.instagram.com/p/B0BQN2qojdD/?igshid=1k1wz5klxes9l


Komentáře