Nektere z mych ctenaru asi prekvapilo, ze jsem vcera nic nepublikovala. Pravdou je, ze jsme vcera cely den prolezeli na pokoji, nebot jsme uplne vsechny meli otravu jidlem. Nas cestovni plan se tedy zdrzel o jeden den, coz znamena, ze na konci naseho vyletu bohuzel nestihneme Biotopo de Quetzal - narodni park s narodnim ptakem Guatemaly - Quetzalem (ano, po tomto operenci se jmenuje i mistni mena). Inu co se da delat.
Dnes jsme se tedy jen presouvali z Livingstonu az do Antiguy, kde jsme nas mesicni pobyt take zacali, nicmene jsme si toto kolonialni mesto nestacili prohlednout. Zaroven nas laka tour na aktivni sopku a musime take nakoupit darky, nebot zatim nikde nebyla prilezitost.
Rano jsme brzy (i kdyz s velkymi obtizemi) vyrazili na cestu. Zvolili jsme levnejsi, ale obtiznejsi a jak se pozdeji ukazalo nebezpecnejsi cestu. Odchytili jsme rano lod a pres ponekud rozbourene more (aspon tak se to nasim zaludkum zdalo, nastesti jsme tentokrat prezili bez nehody) jsme dojeli do Puerto Barrios (kde jsme videli zasilky bananu pravdepodobne odplouvajici smer Evropa), kde jsme si vzali taxika. Ano, ctete dobre, ja, Veronika Kralova jsem si vzala taxika. Puvodne jsme zhruba 1 kilometr chteli dojit, nicmene jsme byli po vcerejsku velmi zeslable, a kdyz nam nas kapitan (cely v nepromokavem zlutem uboru, ktery jsem mu strasne zavidela) doporucil, abychom jeli taxikem, nebot ho minuly tyden po ceste prepadl nekdo s pistoli, meli jsme jasno.
Cesta autobusem do Guatemala City (125QTZ) byla prijemna, protoze jsme zase jeli v klimatizovanem autobusu, tentokrat i s funkcnim zachodem. Zaroven jsme na cestu dostali ostrahu a byli jsme velmi dukladne prohlednuti, jestli nemame zbrane. Nastesti jsme ale cestu projeli bez problemu (krome policejni kontroly, na ktere uz jsme si tu zvykli). V Guatemala City jsme si opet vzali taxi (ano, z bezpecnostnich duvodu) a prijeli na misto, ze ktereho odjizdel autobus do Antiguy. Autobus se doslova priritil, meli jsme asi minutu na vbehnuti do autobusu a pote jsme prvnich 20 minut zazivali scenu z Harryho Pottera - kdo videl, jiste si vzpomene na autobus, ktery po Harryho prijel ve tretim dile a ridil tak silene, ze Harry se nalepil na sklo. Ja jsem se jen posouvala na lavici tak moc, ze vsechna moje zavazadla skoncila na zemi. Po nastupu dalsich pasazeru se vsak situace uklidnila a mohla jsem si v klidu cist. Jeli jsme tzv. chicken busem, coz jsou vlastne stare americke skolni autobusy, ktere jsou ruzne pomalovane.
Do Antiguy jsme dorazili po 12 hodinach na ceste, ale usetrili jsme zhruba 150 QTZ a tato cesta je opravdu nezapomenutelna. Na veceri jsme se neodvazili dojit si kamkoliv jinam nez do nam znamych retezcu, za coz se samozrejme trosku stydime, nicmene nechteli jsme nase zaludky moc drazdit.
Zitra budeme jeste odpocivat a poradne si prohlidneme mesto.
PS: Slibovany prispevek o jidle z jasnych duvodu dnes psat nemuzu
Komentáře
Okomentovat