Ke konci prazdnin jsme se s Jirkou vydali do Rakouska na jednu z jeho nejkrasnejsich ferrat Drachenwand, ktera se nachazi nedaleko od Salzburgu, u jezera Mondsee.
Jelikoz jako studenti nemame zas tak velky rozpocet, rozhodli jsme se, ze pojedeme autem, ve kterem pote i prespime. Takze jsme v patek brzo rano vyrazili na ctyr a pul hodinovou cestu na parkoviste v Sankt Lorenzu (2€/celodenni parkovani), kde jsme nechali auto.
|
Nad nami Drachenwand |
Asi po pul hodine chuze clovek dorazi k male kaplicce od ktere zacina nastup k ferrate.
|
Ukazatel na zacatek |
Klettersteig dlouhy 560 metru je hodnocen C - prumerne tezke lezeni a to opravdu odpovida.
|
Nadherne vyhledy na jezero Mondsee |
Za pekneho pocasi tam pry byva hodne turistu, obzvlaste kolem lanoveho mostu, ktery je nejvetsi atrakci cele ferraty, ale my vyrazeli az odpoledne a krome skupinky Cechu a par Rakusanu jsme nikoho nepotkali.
|
Da se ale oblezt po druhe strane |
Clovek se asi po dvou hodinkach nadhernych vyhledu vysplha k zeleznemu krizi, od ktereho je videt po celem sirem okoli.
|
Vrcholova svaca |
Mozna tezsi, nez dostat se nahoru, je cesta dolu. Strme sestupy, obcas jistene lany a take zebriky stejne jako ve Slovenskem raji nedelaji cestu dolu zcela prijemnou, ale za hodinku a pul se zvladnout da.
|
Cesta dolu |
Na parkovisti jsme si zacali varit testoviny a pripravovat se ke spanku v aute, kdyz u nas zastavil mistni zemedelec, kteremu asi parkoviste patrilo a rekl nam, ze i kdyz je v Rakousku spani v autech zakazano, muzeme tam prespat, jen musime preparkovat z travnateho na ted jiz prazdne asfaltove.
Jinak byla noc bez problemu a rano jsme se presunuli na nasi druhou ferratu - Katrin. Ta se nachazi u konce lanovky se stejnym jmenem, u jejiz vychozi stanice jsme za 5€ (na 24 hodin) zaparkovali. I kdyz lanova draha nabizi slevu 2,5 eura na jizdenku, byla pro nas jednosmerna jizdenka za 15 euro porad dost draha.
Tak jsme se vydali pesky na asi dvouhodinovou cestu smerem k teto ferratce.
|
Nekam tam nahoru mirime |
Pesina je dosti strma, ale pro dva sportovce to zas tak velky problem neni.
Nastup na ferratu je zhruba pulhodinovy a dosti neprijemny, nebot clovek klopyta pres kameny a koreny.
Nicmene ferrata stoji za to. Je o maloucko tezsi, nez Drachenwand, dosti vertikalni, leze se i po hrebech, ale vyhledy opet stoji za to.
|
Narocnejsi, ale stoji za to |
Ferrata se nicmene da i obejit a k vrcholovemu krizi se da dojit i bez uvazku z druhe strany (od konce lanovky).
|
Na ferrate jsou i 2 vrcholove knizky |
Cesta dolu je opravdu nadherna, vede po upravenych trasach a po hodince a pul svizne chuze v lese se clovek vynori na parkovisti, kde se da parkovat 24 hodin denne, coz znamena, ze nase auticko tam mohlo byt zaparkovane az do dalsiho rana, coz jsme vyuzili a prespali v nem.
Tipy pro spani v aute:
- Nechte si pres noc otevrene okynko (bohate staci 2 cm) kvuli cirkulaci vzduchu
- Sklopte zadni sedacky a na vzniklou plochu polozte nafukovaci karimatky (popripade nafukovaci matraci)
- Radeji spacak, nez deka, nebot diky otevrenym okenkum je v aute pozde v noci chladno (obzvlaste v podzimnich mesicich)
- Dobre je si predem zkontorolujte zda-li je v aute v dane zemi povoleno (v Cesku je, nicmene Rakousku a Nemecku neni - je povoleno jen v pripade, ze by vam za volantem hrozil mikrospanek).
- Nejlepe je zaparkovat nekde, kde mate pristup k tekouci vode, i kdyz treba jen na myti nadobi. Idealni je samozrejme zachod a sprcha, my se ale spokojili s tekoucim potuckem.
- V pripade, ze vas nekdo bude chtit vyhodit, tvarte se, ze jste si jen na chvili odpocinuli, protoze jste se bali, ze usnete za volantem.
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazat