Spousta chramu a jedna masaz

Dnes jsme chteli jet na posledni z treku dodzungle, ale kdyz jsme zjistili, ze bychom to otaceli hned, jak bychom dojeli, nechali jsme si tento dvoudenni trek se spanim v hamakach pod vodopadem (bylo nam hrozne lito, ze jsme to nezjistili driv a urcite to doporucujeme jako skvely vylet! Jenze my vetsinou planujeme tak 2 dny dopredu a Vientiane jsme planovali predevcirem vecer).
Miniatruni stupy obkopujici vsechny chramy
No, co se dalo delat. Vientiane se nam oproti ostatnim Laoskym mestum zas tak moc nelibi, nebot tu vsude jezdi zbesila auta a motorky a prechody pro chodce jsou ignorovany, ci vubec nejsou.
Jeste nam ale zbyvalo navstivit par chramu, tak jsme se do nich vydali. Clovek ale potka dalsi po ceste, takze jsme meli na cele dopoledne o zabavu postarano.
Jako prvni jsme navstivili Wat Hophakaew, kam se plati 10,000 kipu vsupne v jehoz cene je vlastne jen sbirka soch buddhy a jeho oltaru, ktera pro nas, nebuddhisty vlastne zas tak zajimava nebyla.
To je on
Dalsi navstiveny chram Wat Si Muang ale stal za to - je to nejposvatnejsi chram ve Vientianu, ktery ukryva velmi posvatnou puvodni Khmerskou stupu.
To je ona - obalena posvatnou latkou
Potkavali jsme zde hodne vericich, kteri si chodili pro pozehnani od mnichu, ktere zrovna dneska davali!
Mnisi rozdavajici pozehnani uvnitr chramu
Takze jsme mimo jine byli sto zhlednout obrad, kdy byli verici s mnichem propojeni dlouhym provazem, ktery koncil privazany na motorce.
Jeden z malych chramu, do ktereho se da po ceste bezplatne nakouknout
Nase cesta pote zamirila na jednu z nejvytouzenejsich aktivit v celem Laosu - Laoskou masaz. Vybrali jsme si (samozrejme) tu nejlevnejsi (55,000 kipu) a vesli dovnitr. Interier nas prijemne prekvapil. Uvital nas prijemne studeny vzduch a mila pani na recepci. Kazdy z nas dostal sklenici vychlazene vody (tu jsem okamzite vypila) a slecny maserky, nam nejdrive ocistily a umyly nohy. Pak jsme se presunuli do druheho patra, kde se, k nasemu velkemu prekvapeni - pokusim se zitra sem pridat fotku, jak onen dum zvenku vypadal - bylo nadherne masazni stredisko, s cestickou k zinenkam vysypanou bilymi kaminky. 
To je ona
Tam jsme se prevlekli do uboru, ktere pro nas bylu pripraveny a masaz mohla zacit. 
To je ono
Ani jeden z nas nikdy nebyl na celotelove masazi, takze jsme moc nevedeli, co mame cekat. A vlastne to bylo dobre. Sikovne slecny maserky nam protahly, uvolnily a  hlavne rozmasirovaly snad kazdy sval v tele - od prstu na nohou, pres loketni masaz chodidel az po nos, usi a temeno. V jednu chvili nam byl na zada polozen polstar a v dalsi uz na nich lezela maserka a protahovala nas az k palcum na nohou. Opravdu jsme si to ruzne tahani a kloubeni nasich koncetin do ruznych poloh (obcas to bylo velmi bolestive, ale to k masazi patri) moc uzili a kdyz nam po hodine oznamily, ze uz je konec, odchazeli jsme ponekud sklicene. Jeste jsme dostali na vypiti velmi dobry bylinny caj a pak jsme se protazeni vydali zpet do hostelu, kde jsme si na chvilku odpocinuli a pak pospichali na nasi hodinu aerobiku pod sirym nebem. 
Obcas jsem se musela zastavit a smat se pri pohledu na Jirika, ktery se snazil kroutit zadkem stejne jako predcvicovatel. Vsak on se take parkat zasmal, kdyz videl mou neumelou snahu o komplexnejsi pohyby.
O to vice nam vsak chutnala vecere na Nocnim trhu. Nejdrive jsme si dali Fried rice (smazenou ryzi) a ony vyborne burakove kulicky v ryzovem obalu. A pak zacaly experimenty, ja jsem se rozhodla pro velmi palove nudle a Jirka pro mix brouku - cvrcku a larev.
Snedl toho pulku pytliku, nez jsem se odvazila nejdrive rychle sezvykat jednoho malouckeho cvrcka a larvu (slysim moji rodinu tleskat, nebojte, slanina je stale muj nejvetsi nepritel, jenom uz asi nejsem zas tak straaasne vybirava, ale uz jsem jen hodne).
Stalo me to opravdu hodne sebezapreni, abych ho do sebe dostala
Pak uz jen neexperimentalni marakujovy dzus z me strany a jakesi sojove mleko se syrupem (to bylo velmi odvazne) pro Jirku a hura spat.
Zitra vstavame brzo! Tak pa! 

Komentáře

Okomentovat