A je to tu!

Posledni den v Laosu. Achjo.Ale nemuzeme ho cely prosmutnit!
V planu bylo dojet autobusem cislo 14 (8,000 kipu) k mostu Laosko-Thajskeho pratelstvi (hranicni prechod, vlastne tam toho k videni moc neni) a odtamtud se vydat do Lao disabled women development centre, kde se zaucuji laoske zeny s postizenim, jak zit bezny zivot a uzivit rodinu pomoci rukodelnych praci. Zaplatili jsme si hodinovou prohlidku s workshopem (kazdy 100,000 kipu, clovek proste prispiva na charitu, zde je opravdu videt, kam ty penize jdou). Nejdrive jsme zhledli informacni video o centru a pote nas jedna z zen provedla vsemi dilnami - sici zacatecnickou, kde jsou slapaci stoje, pracovistem pro zkusenejsi svadleny a vysivacky, papirenskou dilnou, tkalcovsou a keramickou. Zaroven jsme nahledli i do mistnosti, kde se uci anglictina a dovednosti s pocitaci.
Vsechny zeny, co jsou zde zamestatne, nebo se uci, jsou nejak postizene a i nase pruvodkyne mela hendikep.

Ja a nase pruvodkyne v tkalcovske dilne

Kazdy mel hodne prace, nebot cenrtum dostava zakazky od takovych spolecnosti jako je Beerlao - asi nejvetsi podnik prodavajici vodu, pivo a limonady v Laosu, od jinych neziskovek nebo od ambasad, ktere velkou casti prispely na postaveni tohoto mileho centra.

Kdyz jsme se dostatecne vynadivali a vyptali, mohli jsme spolecne se zenami slepit srdicko z kusu novin, ktere byly zamotane do dlouhych uzkych rolicek.

Museli jsme uznat, ze je to tezsi, nez to vypada

Celi upatlani od lepidla jsme pozorovali, jak zeny, slecny a devcata zkusene lepi zajice, vysivaji nadherne obrazce na utkane kusy latky, tvaruji hrnky a navlekaji korale. 

Bylo moc krasne stravene dopoledne a rozhodne doporucujeme kazdemu, kdo je ve Vientianu, aby se zde zastavil. 

Nase dalsi zastavka byl buddha park, ktery lezi asi 20km od Vientianu a zhruba 5km od centra pro zeny. Pokusili jsme se pruvodcimu ukazat listek z rana (mysleli jsme, ze plati na celou cestu, nebot autobus, kterym jsme jeli za zenami, v budha parku koncil), ale byl neoblomny a museli jsme znovu zaplatit plnou cenu (v Laosu to tak funguje. 

A stalo to za to! Po zaplaceni vstupneho (15,000 kipu/osoba) ze vam naskytne pohled na, jak jiz nazev napovida, nescetne buddhy v ruznych polohach. Parku vevodi lezici opreny buddha, ktery ma asi 20metru. Nachazeji se tu ale i bozi hinduisticti a demoni, v cele s trihlavym slonem.

Nejvetsi buddha se nachazi popravo

V parku se da vylezt do chrtanu (doslova) tripatrove (uvnitr jsou sochy znazornujici podle podlazi nebe, peklo a pozemsky zivot) dyne.

Mizim v pekle. 

Na vrsku se nachazi obrovsky strom a nadherny vyhled na cely park.

Pohled zvrchu dyne

Primo naproti dyni, na druhe strane parku, se nachazi malicka kaplicka s nejstrmejsimi schody, co jsem kdy videla. Samozrejme nam to s Jirkou nedalo a vysplhali jsme tam. Ale nebudu vam lhat, mela jsem cestou dolu, kdy jsem stala jen na spickach nohou, pekne nahnano.

Clovek musel byt velmi opatrny kam slape a ceho se drzi

Parkem vedou ruzne cesticky, ktere se spojuji a rozpojuji a cele misto je opravdu kouzelne. Potkali jsme tam spoustu mnichu - domnivame se, ze je nejaky buddhisticky svatek, nebot je ted ve meste potkavame porad a take jsme videli ony bohosluzby.

Jedna z nich

Nasim dalsim planem bylo vratit se do Vientianu a najit postu, nebot jsme museli odeslat spoustu pohledu. Take uz jsme si pomalu zacali nakupovat jidlo do letadla a utracet nase posledni laoske penize. Na obed jsme zasli do opravdu nadherne restaurace Kung's kafe. Je trosku schovane, ale tak dobre, ze se vyplati ho najit. Je to velmi levny(hlavni jidla od 10,000-20,000 kipu) a nadherny podnik, kde i navsteva zachoda je zazitek sam o sobe diky sloni minizahradce, ktera se nachazi hned vedle nej.

Vsude jsou zaveseny kvetiny a dyne a stoly jsou potazeny kvetinovou latkou

Podnik na vas dycha prijemnou atmosferou a maji tu jednak skvele koktejly - mangovy  ze 4 mang, ale i snidanove menu (velmi levne za 10,000 kipu), ze ktereho jsme si jako zakusek vybrali sticky rice mango palacinku, ktera se na jazyku uplne rozplyvala. Potrebovali jsme si totiz spravit chut po tradicnim laoskem papaja salatu, ktery chutna po rybi omacce, ve ktere zelenina plave. 

Jirkuv vyraz mluvi za vse

Po tomhle dobrem obede jsme si sli odpocinout a zabalit, ale vetsina z toho se skladala z vyhazovani kocky z pokoje - nam osobne by nevadila, ale spi nas tu 10 a nebyli jsme si jisti, jak by na to ostatni reagovali, tak musela jit ven.

Takhle jsme po obede vypadali i my

V nasem pozitkarskem zivote jsme pokracovali i nadale, nebot jsme zamirili do baru Sticky fingers na nas prvni (a posledni) koktejl s laoskou whisky, z niz jsou pry velmi dobre. Meli jsme velke stesti a dorazili jsme chvili pred osmou, nebot maji kazdou stredu a patek mezi sestou a osmou vsechny koktejly za polovinu. Objedlali jsme si kazdy neco, co se jmenovalo Tiger Trouser, coz mela byt smes mistni whisky, 7upu a jeste jakehosi horkeho sirupu. Hned nam byla donesena pruzracne cira tekutina na pletenem podtacku, se kterou jsme se samozrejme nejdrive vyfotili a teprve pak si pritukli.

To je ono

Uzuz si chtel Jirka stezovat, ze je ten koktejl hodne zredeny, kdyz nam se smichem doslo, ze to, co jsme tak rychle dostali, byla obycejna voda. 

Druhy "koktejl" uz ale chut mel a to velmi dobrou!

Druhy pokus

Diky sleve, jsme za oba zaplatili 15,000 kipu, coz je opravdu neuveritela cena. Jeste jsme meli cas projit obri trh s velmi levnym oblecenim, kde sezenete skoro vsechno, takze jestli jste si na cestu zapomneli sve Gucci tricko, nezoufejte, zde si ho zhruba za 50 korun muzete zakoupit. Ale ne, daji se tam sehnat moc krasne veci za malo penez a bylo mi trosku lito, ze uz odjizdim a nemohu si tam nakoupit saty a sukne. 

Pak uz jsme naposledy navstivili nocni trh, kde jsme si koupili sticky rice, klobasku, kari, zakusek a limonady a vse to zhltali u naseho oblibeneho stolecku (no, jsou tam asi dva a jeden byl vzdycky obsazeny).

Uz posledni z nocniho trhu

Ty jsme si koupili od naseho oblibeneho usmevaveho pana, ktery nam vypravel vtipy, i kdyz jsme jim vuubec nerozumeli. Zabavne bylo, ze druhou pulku stanku vedla obrovska pani, ktera za celou dobu nerekla ani slovo a mracila se. 

Bude se nam po nem moc styskat

Tak a je to. Zitra nas ceka uz jenom cesta na letiste a v patek nas, Praho, mas zpatky. Jeste sem mozna hodim jeden prispevek o Singapuru, ktery chceme navstivit, ale nevim, jak to tam zvladnu, tak ho mozna napisu az z domova. 

Dekuji moc, ze jste docetli az sem, vazim si toho! Snad se vam moje povidani o nasich zazitcich a trampotach libilo, zas dam vedet, az se nekam vydam. Tak ahoooj!