Rano byl budicek v 5:20, nebot jsme se sli podivat na Sai bat - je to ritual probiha kazde rano od 5:30-6:30 a spociva v tom, ze mnisi prochazi okolo sedicich vericich, kteri jim davaji lepkavou ryzi a Khao Tom Mat (o teto dobrote pozdeji). Vychazeji z klastera zhruba v 5:15, seradi se a jdou zhruba 1,5 kilometru dlouhou trasu, pricemz se nekolikrat zastavi a pomodli se (verici s nimi).
Jako nebudhisticti turiste jsme jim jidlo davat nechteli a ani bychom spravne nemeli, nebot pak tato tradice ztraci na vyznamnosti. Mezi lidmi, co mnichy (povetsinou mlade chlapce) obdarovavaji, sedi male deti s prazdnymi pytlemi, ktere dostavaji od mnichu neco z jejich vysluzky.. Tohle je jeden ze zazitku, ktery si clovek musi prozit, aby poznal, jak silny vlastne je.
Mnisi v rade |
Prijimani almuzny od vericich |
Na vodopady se plati vstupne 20,000 kipu/osoba, avsak je v tom zahrnute i vstupne do zachranne stanice medvedu usatych, kteri jsou zachranovani z pytlackych chovu, kde jsou chovani pro zluc, ktera se pouziva v tradicni asijske medicine. Medvedi ziji v malickych klickach a zluc je jim odebirana bez podani tisicich prasku, takze jsme byli dost radi, ze jsme vstupem prispeli zrovna na tohle a i jsme par chlupacu videli spokojene rozvalenych v jejich obrim vybehu.
Chvilku po tom, co clovek projde medvedim utulkem, si muze vybrat, zda-li chce pokracovat vlevo, kam se vyda 99% turistu, nebo zvolit jako my vice trekkingovou variantu, kam ale neni zcela vhodne jit v satech (jako jedna expertka nasi vypravy).
Nicmene jsem stastne prezila i setkani s mnohonozkou, ktera byla velka jako moje chodidlo a vydrapala jsem se nahoru, kde nam byl odmenou bazenek s houpackou, kde skoro nikdo nebyl, protoze vetsina turistu se sem nevyskrabala. Opravdu doporucujeme dojit az uplne nahoru, protoze to opravdu stoji za to!
Ja v naprosto nevhodnem obleceni do dzungle |
Cestou dolu nas cekalo dalsi prekvapeni v podobe vodopadu, ktery protekal primo schody, kterymi jsme sli dolu, coz bylo opravdu kouzelne (avsak ponekud vlhke).
Jak jsme postupne sestupovali dolu, objevovalo se cim dal tim vice nadhernych pohledu na vodopady a take vice a vice koupajicich turistu.
Samozrejme nam to nedalo a smocili jsme se take, nicmene jsme po chvili vylezli, nebot nam rybicky ozdibovaly nohy, coz bylo pro nas Evropany, zvykle na akvaria s rybami jen z vykladnich skrini na Vaclavaku, ponekud nezvykle a posleze i bolestive.
Pak uz cesta do hostelu, behem niz jsme oba stihli usnout a Jirik ztratil bryle. Nasledoval obed, ktery se sestaval ze ctyr mang v celkove cene 10,000 kipu.
Asi nejkrasnejsi pohled na jednu z nejvetsich kaskad vodopadu |
Predtim, nez jsme utekli rybickam pryc z vody |
Vecer zase nocni trh, kde si Jirik zakoupil vytouzene kalhoty a k veceri vse, co se vam vejde do misticky za 15,000 kipu. Koupili jsme si tentokrat jen jednu misku a pote jsme si dali jako dezert kokosove palacinky (5,000 kipu za 5 palacinek) a ono Khao Tom Mat (jeden za 1, 000 kipu), coz je ryze uvarena v bananovem listu s kokosovym mlekem, bananem a mistnim ovocem, jehoz druh jsme bohuzel zatim nerozlustili. Ja jsem Jirkovi zaryte tvrdila, ze jsou to fazole, nebot jsem to vygooglila, ale on tvrdil, ze to fazole nejsou a nas spor dosel tak daleko, ze jsme museli zpet na trh a zeptat se, co to to cervene s bananem je.
Palacinky, co je pripravi primo pred vami a ryze v bananovem listu |
Bohuzel jsem prohrala a musim nam zitra koupit tajemnou dobrotu na klacku, na kterou jsme se dnes zalibne divali.
Tak to je pro dnesek vse, napisu zas zitra!
Kdybyste chteli videt vice fotek, Jirka kazdy den pridava 10 na instagram (jinych, nez mam tady), tak nevahejte a podivejte se:
https://www.instagram.com/invites/contact/?i=tlulzyg0k706&utm_content=7gj5oaa
https://www.instagram.com/invites/contact/?i=tlulzyg0k706&utm_content=7gj5oaa
Komentáře
Okomentovat