Uz vidim zdeseny vyraz ve vasich ocich - Verca a Jirka, ti naruzivi sportovci, vymenili kolo za moped a vydali se objevovat Laos/okoli Vang Viengu?
Je tomu tak. Protoze v Laosu jezdi na motorce kazdy od 7mi letych deti po babicky a dedy, rozhodli jsme se s Jirkou, ze dnes si projedeme motocyklove kolecko tzv. loop kolem Vang Viengu (26km), tak nam to snad odpustite!
 |
| Ale nebojte, dostali jsme i helmu! |
Jednu motorku pro nas dva jsme si pujcili v kramku hned vedle hostelu za 40,000 kipu vraceni do 20:00, jako zalohu jim mustite nechat svuj pas. V ceste uz nam stala jen jedina prekazka - ani jeden z nas na motorce nikdy nesedel. Ale po chvilce instruktaze jsme si to uz drandili na benzinku, kde jsme nabrali 2 litry benzinu a vyrazili jsme na cestu.
Trasa nebyla narocna, po prejeti onoho placeneho mostu (Jirka se pokusil ujet bez poplatku, ale chytili nas), se clovek drzi na silnici a pote smerovek na lagunu c.1, kde uz se ale asfalt meni v hlinu a kameny.
Po ceste je mozne se zastavit v jedne z mnoha jeskyni a vyhlidek, vestina je zpoplatena 10,000 kipy za vstup a je jich opravdu hodne, takze my zastavili az uz jeskyne Thampouna, kde nikdo nevybiral zadne penize, ale to take znamenalo, ze jsme si museli svitit telefony a po chvilce jsme to otocili. Ale co stalo za to, byl naprosto nadherny vstup do jeskyne - polevo byl rybnicek s blankytne modrou vodou, kterou je tato oblast proslula a popravo kvetly svitive oranzove kvetiny. Spolu se smaragdove zelenou predni stenou jeskyne tvorily prekrasnou podivanou, jakysi skryty raj hned vedle bahnite silnice.
 |
| Leva strana vchodu do jeskyne |
Tato jeskynka nas tak nadchla, ze uz jsme v zadne jine nezastavili, nebot jsme se bali, ze se jiz zadna tehle krasou nevyrovna.
Asi po trictvrtre hodince jizdy se cesta se clovek muze na vidlici cest rozhodnout, zda-li se vyda k lagune 3, nebo 5. Ve Vang Vinegu se totiz nachazi lagun 5. Je to ta nejvetsi turisticka atrakce, protoze jejich modra voda je opravdu nadherna. Na lagunu 1 a 2 jezdi spise Korejci v auticcich bez oken a sten, proste jenom kovova konstukce, dela to hrozny hluk a smrad. Pak je tu laguna 3, kam uz jich vetsina nedojede, ale stejne jich tam par je. Laguna 4 je zastrcena uplne mimo od dalsich, chystame se tam s Jirkou na kolech. Posledni je laguna 5, kam jsme se s Jirikem vydali. A udelali jsme dobre.
Je sice hodne daleko a po pul hodine jizdy po dost hrbolate a bahnite silnici jsme to chteli vzdat, avsak jsme ji nakonec nasli a bylo to jedno z nejkouzelnejsich mist, co jsme kdy videli. Platilo se vstupne 10,000 kipu (tady uz to ani jinak nejde), ale po zaparkovani motorky se pred nami objevila tato scenerie bez jedineho turisty.
 |
| Uplne vybizi k vykoupani |
Clovek si zde muze vypujcit nafukovaci duse a cachtat se tam, co mu hrdlo raci. Nakonec prijeli i dalsi tustite, ale dali by se spocitat na prstech jedne ruky a nekteri do vody ani nevlezli.
 |
| Jirka spokojene vyvaleny na gume |
Krome plavani se v lagune dalo skakat asi z 5ti metrove skaly (ta hned nad Jirkou) a tak jsme si parkat skocili. Jesteze jsme si s Jiranem zakoupili rano v poulicnim stanku bagetky, protoze nam po plavani pekne vyhladlo a mohli jsme se nabastit s nadhernym vyhledem na krajinu.
 |
| Hlad byl veliky |
Kdyz jsme se dostatecne vykoupali a vynadivali, nasedli jsme znovu na motorku (az doted ridil Jirka) a vydali se obhlednout lagunu c. 3. Ta byla podstatne obsazenejsi, ale take lepe vybavenejsi. Zjistili jsme, ze se k ni take da dojet na kole, takze je v nasem hledacku na cyklisticky vylet.
S vyhledy na ryzova policka a hory zahalene v mracich jsme se postupne zacali vracet, az jsme opet dojeli do Vang Vinegu. Tam jsme se s Jirkou vymenili (do te doby jsem ridila ja) a vzhledem k tomu, ze jsme meli jeste dost casu, rozhodli jsme se dojet jeste k vodopadu Kaeng Nyui 7 kilometru od Vang Viengu. Cesta k nemu vypada jako silnice, ale nenechte se zmast! Jedna se o stejne blatitou a kamenitou cestu jako doposud. Tady jsme se naucili zakladni pravidlo Laosanu - tvoje motorka vyjede tam, kam veris, ze vyjede. A tak jsme skakali pres kameny a louze, dokonce jsme i jednou upadli, avsak vse dobre dopadlo a odmenou nam byl asi 15m vysoky vodopad s dravou rekou pod nim.
 |
| Rikali jsme si s Jirkou, ze takhle ma vypadat spravny prirodni vodopad |
Zde take skoro nikdo nebyl (krome holandske rodinky nadsene dovadejici v perejich) a pohled na vodopad opravdu stoji za onech 10,000 kipu vstupneho.
 |
| Vlevo vidite onen vodopad |
Uz se nam nechtelo do vody (hlavne proto, ze jsme si v motorce zapomneli plavky) a tak jsme si jen namocili nohy a vydali se zpet do hostelu.
Tady jsme si jeste zablbli v bazenu a vydali se na vecu a laoskou palacinku, kterou jsme si nalezite uzili. Take jsme si zakoupili boruvkove susenky, co jsme povazovali za laoske, ale ukazalo se, ze jako vetsina potravin tady, pochazi z Thajska.
Ale byly moc dobre, tak nam to ani nevadilo. Opravdu carovny konec tohoto magickeho dne.
Tak se mejte paradne a at vam nezaclani v ceste kravy!
Komentáře
Okomentovat