Tedy vlastne kratsi. Byl bez casoveho posunu, ale stihli jsme toho opravdu hodne. Zacnu pekne od zacatku.
Rano (no, budik byl na 8:00, ale vstavali jsme az v 8:44) jsme si byli zabehat. Kazdy zvlast, nebot je Tonda preci jen rychlejsi a ma hlavne delsi nohy, takze bych mu asi nestacila... Samozrejme jsem hned vbehla do nejakeho fetackeho parciku. Takhle rychle jsem jiz dlouho nebezela. Jinak bez problemu, probehla jsem se parciky v Rize.
Snidali jsme v hostelu s ostatnimi lidmi, co v Rize prespavali - nejak se stalo, ze jsme sedeli u stolu s dvema cirkusaky a za chvili jiz vesele zonglovali (tedy jenom oni*:).
Pak uz jsme se vydali na prohlidku Rigy a jejich pamatek. Nejlepsi byla asi Narodni knihovna - no, posudte sami:
Pak uz nasledoval obed v mistni vyhlasene restauraci - to prede mnou neni pivo, ale mistni specialita - kvas (chutna jako sladke drozdi, sice to nezni moc dobre, ale verte mi, je to paradni).
To, co jsme udelali potom, vas asi vsechny prekvapi - sli jsme nakupovat! Pravda je takova, ze se nam obema libila ta budna, co ji ma Tonda na sobe nahore na obrazku a chteli jsme ji najit. Coz se tedy nepovedlo, ale Tonda si aspon koupil sortky, takze ted uz nemusi po meste chodit ve spodku od pyzama, nebo si kazdych 20 metru popotahovat kalhoty.
Pak uz jsme si nakoupili jidlo na cestu a vyrazili smer Tartu.
Na zastavce na nas k nasemu velkemu prekvapeni cekal pan, ktery nas odvlekl do auta s tim, ze nas vyzvedava. A ted jsme tady. Asi v nejluxusnejsi skole, co jsem kdy videla. A to jsem byla na soukrome skole, co stala milion rocne. Tak asi tak. Jedina nevyhoda je, ze bydlim na pokoji s jakousi Estonskou, ktera mluvi asitak stejne jako parez. No. Prijedou dalsi, tak uvidime.
Tak ze zatim mejte famfarove, jdu chrnet.
Pa.
Rano (no, budik byl na 8:00, ale vstavali jsme az v 8:44) jsme si byli zabehat. Kazdy zvlast, nebot je Tonda preci jen rychlejsi a ma hlavne delsi nohy, takze bych mu asi nestacila... Samozrejme jsem hned vbehla do nejakeho fetackeho parciku. Takhle rychle jsem jiz dlouho nebezela. Jinak bez problemu, probehla jsem se parciky v Rize.
Snidali jsme v hostelu s ostatnimi lidmi, co v Rize prespavali - nejak se stalo, ze jsme sedeli u stolu s dvema cirkusaky a za chvili jiz vesele zonglovali (tedy jenom oni*:).
Pak uz jsme se vydali na prohlidku Rigy a jejich pamatek. Nejlepsi byla asi Narodni knihovna - no, posudte sami:
 |
 |
| Knihovna |
Pak uz jsme si nakoupili jidlo na cestu a vyrazili smer Tartu.
Na zastavce na nas k nasemu velkemu prekvapeni cekal pan, ktery nas odvlekl do auta s tim, ze nas vyzvedava. A ted jsme tady. Asi v nejluxusnejsi skole, co jsem kdy videla. A to jsem byla na soukrome skole, co stala milion rocne. Tak asi tak. Jedina nevyhoda je, ze bydlim na pokoji s jakousi Estonskou, ktera mluvi asitak stejne jako parez. No. Prijedou dalsi, tak uvidime.
Tak ze zatim mejte famfarove, jdu chrnet.
Pa.
 |
| My v Cechach mame bezedne kelimky, ale v Lotyssku to povysili na bezedne kose... |
Komentáře
Okomentovat